S jídlem roste chuť — a s výpravami na kole i vzdálenost. Po loňském dobrodružství 1 200 km do Verony za 8 dní jsem se letos vydal o trochu dál: vyrazil jsem z domova až na sever Normandie. Jako cíl výpravy jsem zvolil pláž Utah Beach, kde 6. června 1944 proběhlo vylodění spojeneckých vojsk.
V loňském roce jsem ujel na kole přes 5 500 km, to je asi o 80 % víc než v roce 2023. V sedle jsem strávil čistého času 285 hodin, to je skoro 12 dní v kuse. Jasně, hodně mi se statistikami zahýbala cesta na kole do Itálie, ale i bez ní je to dvojnásobný nájezd oproti předchozímu roku.
Asi rok koukám na několik youtuberů, po padesátce je to lepší než porno, jak jezdí daleké trasy na kole a závidím jim tu cestovatelskou volnost, nutnost improvizovat a přírodu, kterou vidí na dlouhé cestě měnit se před očima. Rozhodl jsem se, že letos zkusím dojet od baráku k moři.
Je potřeba si říct, že za tohle všechno může moje žena. Jako za spoustu skvělých věcí v mém životě, protože když jsem letos „slavil“ padesátku, se mne zeptala, jak to s tou cyklistikou jako myslím. Jestli chci jet někam dál než do Rožmitálu na pivo. Ok…